Aktualizováno 21. 11. 2026

Způsoby využití AI ve výuce

Deset způsobů, jak zapojit generativní AI do výuky tak, aby žákům pomáhala přemýšlet a nepřemýšlela za ně.

Chatbot umí během chvilky napsat osnovu, vyřešit příklad nebo shrnout kapitolu. Právě proto záleží na tom, jakou práci mu ve výuce svěříte a jakou necháte žákům. Způsoby na této stránce jsou seřazené podle toho, co při nich dělá žák: od vybavování učiva přes zkoumání souvislostí a posuzování až po vlastní tvorbu.

Ke každému způsobu najdete, co dělá žák a co AI, kdy se způsob hodí a kdy ne a hodnoticí kritérium, podle kterého poznáte, že se žák opravdu něco naučil.

Způsoby jsou určené pro 2. stupeň základních škol a pro střední školy. Generativní AI doporučujeme využívat hlavně se staršími žáky, kteří už dokážou posoudit, zda jim nástroj v učení pomáhá. Stránka navazuje na rámec 4 kroky ke smysluplnému učení s AI (otevře se v novém okně), který vznikl ve spolupráci Národního pedagogického institutu ČR a AI dětem.

Jak si vybrat

Vycházejte z cíle hodiny, ne z nástroje. Podívejte se na sloveso, kterým cíl začíná, a podle něj zvolte skupinu.

Skupina Cíl hodiny zní Způsoby
Žák si vybavuje a vysvětluje vybaví si, popíše, vysvětlí vlastními slovy Opakování · Společné objevování · Vysvětlování
Žák zkoumá souvislosti použije, porovná pohledy, odvodí důsledky Rozhovor v roli · Co kdyby
Žák posuzuje posoudí, zdůvodní, vyvrátí, najde chybu Argumentace · Hledání chyb
Žák tvoří navrhne, naplánuje, vylepší vlastní práci Brainstorming · Plánování a struktura · Zpětná vazba

Pokud s AI ve třídě začínáte, vyberte si nejdřív některý způsob ze skupiny Žák si vybavuje a vysvětluje. Náročnější způsoby zařazujte postupně.

Aktivity stačí krátké, na 5 až 15 minut, a mají navazovat na výklad, diskusi nebo práci s textem. Každý způsob můžete vyzkoušet v aplikaci Tiny, kde je připravený jako vzdělávací chatbot, nebo v běžném chatbotu s promptem z katalogu promptů.

Žák si vybavuje a vysvětluje

Opakování

Žák si vybavuje učivo a hned zjišťuje, co už umí a kde má mezery.

Žák

Odpovídá na otázky, které se postupně ztěžují, a opravuje vlastní chyby.

AI

Klade po jedné otázce. Při chybě se vrátí o krok zpět a napoví.

Hodí se, když: Cíl zní „žák si vybaví“, „vyjmenuje“ nebo „popíše“.

Nehodí se, když: Se látka teprve probírá a žák nemá z čeho čerpat.

Hodnoticí kritérium: Zvládne obtížnější otázky než na začátku a dokáže říct, co si potřebuje zopakovat.

Reflexe: Na kterou otázku bych příště odpověděl bez nápovědy?

Příklad: Opakování slovních druhů před čtvrtletní prací.

Společné objevování

Žák dochází k novému poznatku vlastním uvažováním.

Žák

Hledá souvislosti a formuluje je vlastními slovy.

AI

Místo výkladu klade návodné otázky a navazuje na to, co žák řekl.

Hodí se, když: Cíl zní „žák vysvětlí“, „objasní“ nebo „najde souvislost“.

Nehodí se, když: Téma stojí na faktech, která žák nemůže odvodit, například na letopočtech nebo názvosloví.

Hodnoticí kritérium: Shrne nový poznatek vlastními slovy bez pomoci chatbota.

Reflexe: Na co jsem přišel sám a kde mě chatbot navedl?

Příklad: Proč se na Zemi střídají roční období.

Vysvětlování

Žák učí chatbota, který látce nerozumí, a tím si ji sám ujasňuje.

Žák

Vysvětluje téma jednoduše, volí příklady a reaguje na doplňující otázky.

AI

Hraje zvědavého, ale nechápavého posluchače a doptává se na nejasná místa.

Hodí se, když: Cíl zní „žák vysvětlí vlastními slovy“ nebo „uvede příklad“.

Nehodí se, když: Se žák s látkou setkává poprvé.

Hodnoticí kritérium: Jeho vysvětlení je věcně správné, srozumitelné a obstojí i při doplňujících otázkách.

Reflexe: Co se mi vysvětlovalo nejhůř a co to říká o tom, jak látce rozumím?

Příklad: Fotosyntéza vysvětlená někomu, kdo nikdy neviděl rostlinu.

Žák zkoumá souvislosti

Rozhovor v roli

Žák vede rozhovor s osobností, odborníkem nebo s jevem, který mluví sám za sebe.

Žák

Připraví si otázky, vede rozhovor a odpovědi porovnává s učebnicí nebo jiným zdrojem.

AI

Mluví v první osobě za historickou postavu, odborníka, nebo třeba za buňku či řeku.

Hodí se, když: Cíl zní „žák popíše z jiné perspektivy“, „porovná pohledy“ nebo „zasadí do kontextu“.

Nehodí se, když: Žák nemá možnost odpovědi ověřit.

Hodnoticí kritérium: Klade promyšlené otázky a všimne si nepřesnosti nebo rozdílu oproti zdroji.

Reflexe: Čemu z rozhovoru věřím a podle čeho?

Příklad: Rozhovor s Marií Terezií o školní reformě nebo s kapkou vody o koloběhu vody.

Co kdyby

Žák domýšlí, co by se stalo, kdyby se jedna věc změnila.

Žák

Řetězí příčiny a důsledky a své úvahy zdůvodňuje.

AI

Navrhne hypotetickou změnu a ptá se, co z ní plyne.

Hodí se, když: Cíl zní „žák odvodí důsledky“, „vysvětlí příčinu“ nebo „použije poznatek v nové situaci“.

Nehodí se, když: Žákům chybějí základní znalosti a zbývalo by jim jen hádat.

Hodnoticí kritérium: Jeho řetězec úvah je logický a opírá se o učivo.

Reflexe: Který z mých závěrů stojí na znalosti a který na odhadu?

Příklad: Co kdyby zemská osa nebyla nakloněná.

Žák posuzuje

Argumentace

Žák hájí stanovisko proti oponentovi, který se nenechá odbýt.

Žák

Formuluje tvrzení, dokládá je a reaguje na protiargumenty.

AI

Oponuje, žádá důkazy a upozorní na argumentační klam.

Hodí se, když: Cíl zní „žák obhájí“, „zdůvodní“ nebo „vyvrátí“.

Nehodí se, když: Jde o fakta, o kterých se nediskutuje, nebo o téma, které je pro žáky osobně citlivé.

Hodnoticí kritérium: Uvádí důkazy, vyrovná se s protiargumentem a pojmenuje nejslabší místo vlastní pozice.

Reflexe: Který protiargument mě přiměl názor změnit nebo zpřesnit?

Příklad: Mají být mobilní telefony o přestávkách zakázané?

Hledání chyb

Žák kontroluje text, ve kterém AI záměrně chybuje.

Žák

Chyby najde, pojmenuje, opraví a vysvětlí, proč jsou chybné.

AI

Vytvoří věrohodný text se záměrnými věcnými, logickými nebo jazykovými chybami.

Hodí se, když: Cíl zní „žák posoudí“, „ověří“ nebo „opraví“.

Nehodí se, když: Žáci látku neznají natolik, aby chybu poznali.

Hodnoticí kritérium: Najde podstatné chyby a umí zdůvodnit, proč jde o chybu.

Reflexe: Kterou chybu jsem přehlédl a proč působila věrohodně?

Příklad: Odstavec o sluneční soustavě se třemi chybami.

Žák tvoří

Brainstorming

Žák sbírá a třídí nápady, AI mu je pomáhá rozšířit otázkami.

Žák

Sepíše vlastní nápady, potom je s AI rozšiřuje, třídí a jeden vybere.

AI

Ptá se, nabízí další úhly pohledu a upozorňuje na slepá místa. Hotové nápady nepřidává.

Hodí se, když: Cíl zní „žák navrhne“ nebo „najde více řešení“.

Nehodí se, když: Se hodnotí původnost nápadu nebo když má třída dojít k rozmanitým řešením.

Hodnoticí kritérium: Má seznam nápadů před rozhovorem i po něm a svůj výběr zdůvodní.

Reflexe: Který nápad je můj a ke kterému bych se bez AI nedostal?

Příklad: Náměty na třídní projekt ke Dni Země.

Plánování a struktura

Žák si rozvrhne práci nebo osnovu dřív, než začne tvořit.

Žák

Navrhne osnovu či postup, rozdělí úkol na kroky a odhadne čas.

AI

Doptává se na mezery, na pořadí a na to, zda je plán reálný.

Hodí se, když: Cíl zní „žák naplánuje“, „uspořádá“ nebo „navrhne postup“.

Nehodí se, když: Samostatně hodnotíte právě stavbu textu nebo plánování.

Hodnoticí kritérium: Předloží první návrh i konečnou verzi a vysvětlí, co změnil a proč.

Reflexe: Co jsem v plánu podcenil?

Příklad: Osnova referátu nebo harmonogram skupinového projektu.

Zpětná vazba

Žák porovnává vlastní hodnocení své práce s hodnocením AI a rozhoduje, co upraví.

Žák

Nejdřív posoudí práci podle kritérií sám, potom ji porovná se zpětnou vazbou od AI a vybere úpravy.

AI

Posoudí práci podle kritérií, která zadal vyučující, a navrhne, na co se zaměřit.

Hodí se, když: Cíl zní „žák zhodnotí vlastní práci“ nebo „vylepší ji“.

Nehodí se, když: Žáci kritéria neznají nebo když jde o hotovou práci ke klasifikaci.

Hodnoticí kritérium: Odevzdá verzi před úpravou i po ní a zdůvodní, které rady přijal a které odmítl.

Reflexe: V čem se moje hodnocení lišilo od hodnocení AI a kdo z nás měl pravdu?

Příklad: Rozpracovaná úvaha posouzená podle kritérií z hodiny slohu.

Ke každému způsobu patří reflexe

Na konci aktivity nechte žáky krátce zhodnotit, zda jim AI pomohla. Stačí jedna nebo dvě otázky, ústně nebo na lístek:

  • Pomohla mi AI něčemu porozumět, nebo jen rychleji skončit?
  • Co bych příště udělal bez ní?
  • Kdy jsem odpovědi chatbota věřil a kdy jsem si ji ověřil?

Žáci se tak učí rozhodovat, kdy jim AI v učení pomáhá a kdy ne. To je dovednost, kterou budou potřebovat i mimo školu.

Kdy AI nepoužít

Výuka bez AI je plnohodnotná volba. Pokud cíl hodiny stojí na dovednosti, kterou by chatbot převzal, AI nezařazujte. Platí to například tehdy, když chcete vidět, jak žák sám staví text, počítá nebo formuluje myšlenku. Pomůže jednoduchá otázka: kdo bude při této aktivitě přemýšlet?

Co říkají výzkumy

Dosavadní výzkumy se shodují v jednom: o tom, zda AI žákům pomůže, nerozhoduje nástroj sám, ale způsob, jakým s ním pracují.

Lepší výkon s AI ještě neznamená, že se žák něco naučil. V experimentu s téměř tisícovkou tureckých středoškoláků (otevře se v novém okně) řešili žáci s obecným chatbotem cvičné úlohy z matematiky o 48 % úspěšněji. Ve zkoušce bez AI ale dopadli o 17 % hůř než spolužáci, kteří chatbota neměli. Druhá skupina pracovala s chatbotem, který místo řešení dával nápovědy. Při procvičování se zlepšila o 127 % a ve zkoušce obstála stejně jako kontrolní skupina. K podobnému závěru došla OECD ve zprávě Digital Education Outlook 2026 (otevře se v novém okně): obecné nástroje zvyšují výkon v úloze, tato výhoda však mizí, jakmile žáci AI k dispozici nemají. Trvalé zlepšení přinášejí nástroje navržené s pedagogickým záměrem.

AI může žákům ubírat také přemýšlení o vlastní práci. Ve studii se 117 vysokoškoláky (otevře se v novém okně) zlepšila skupina s ChatGPT svou esej nejvíc. Ve znalostech a v jejich přenosu na jiný úkol se ale od ostatních nelišila a svou práci sama méně průběžně vyhodnocovala. Autoři tento jev nazývají metakognitivní leností. Záleží i na pořadí. Podle předběžné studie MIT (otevře se v novém okně) s malým vzorkem si účastníci, kteří psali nejdřív sami a AI použili až potom, ze svého textu vybavovali víc. Opačný postup vedl k nižšímu zapojení.

Opatrnost je namístě také u nápadů. Povídky psané s nápady od AI (otevře se v novém okně) považovali hodnotitelé za kreativnější, navzájem si ale byly podobnější.

Promyšlený návrh naopak funguje. Harvardští studenti fyziky (otevře se v novém okně) se s AI tutorem postaveným na zásadách aktivního učení naučili víc za kratší čas než v aktivní výuce ve třídě. Slibné je i učení vysvětlováním: žák, který látku vysvětluje „nechápavému“ chatbotu, se jí zabývá hlouběji. S jazykovými modely to zatím potvrzují jen malé studie (otevře se v novém okně). Použitelná je také zpětná vazba od AI, vyučujícího ale nenahradí. Při posuzování 200 žákovských esejí (otevře se v novém okně) získal ChatGPT na pětibodové škále kvality 3,6, zkušení hodnotitelé 4,0.

Užitečné vodítko pro plánování výuky nabízejí Ethan a Lilach Mollickovi (otevře se v novém okně). Doporučují rozlišovat, v jaké roli AI vystupuje: jako tutor, kouč, mentor, spoluhráč, nástroj, simulátor, nebo žák. Každá role má své přínosy i svá rizika.

Z čeho vycházíme

Web má novou podobu

Webové stránky Chatboti ve škole prošly obsahovou i vizuální aktualizací. Díky tomu vám přinášíme úplně čerstvé informace ze světa AI ve vzdělávání.

Co je nového